Úsměv tvůj byl tajným písmem
Jenže já adresát
Odmít ráj tvých dávných jistot
Sám si vybral jen slůvko snad

Úsměv tvůj byl tajným písmem
Jenže já tě, lásko, znám
Stisk tvých prstů končí tím
Že jsem byl a zůstal sám

Častokrát až k zoufání jsem
O tvou náruč stál
Úsměv tvůj byl tajným písmem
Já nedbal však a volný šel dál

Dotek tvůj byl tajnou výzvou
Tou, jež nedá mnohdy spát
Snad jsem propás celé jmění
Bylo, není, teď jsem rád

V sobě mám tvůj tajný šepot
V dlani své mě navždy máš
I když ráj tvých pout jsem odmít
Možnost trvá, zůstává v nás

Častokrát až k zoufání jsem
O tvou náruč stál
Zkus mi psát svým tajným písmem
Já však stejně chci volný jít dál