Málem bych zapomněl, že je taky svítání
Málem bych zapomněl, co je věcí k dívání
Koukám s úžasem, co nádherných scén
Těch nejvšednějších je v žáru dní

Málem bych zapomněl, jak horkem vzduch se chvěje
Že se dá jen tak usnout pod jabloní
Myšlenky v klidu třídit, jak to krásně hřeje
Když to, cos získal, člověčinou voní

Málem bych zapomněl, jak v létě jít bos chutná
Jak příjemné je vzít do dlaně písek
Jak listí padá k zemi, jako píseň smutná...
Zas musím oči otevřít

Málem bych zapomněl pro to svoje zpívání
Málem bych zapomněl, co je věcí k dívání
Koukám s úžasem, co nádherných scén
Těch nejvšednějších je v žáru dní

Málem bych zapomněl i na ten zvláštní pocit
Když musíš napsat, co se mihne hlavou
Jak je to křehké s někým blízkým v jasné noci
Počítat hvězdy, které nebem plavou

Na krásné uvolnění kopnout do plechovky
Městem se jen tak toulat, potkat náhodou
Přítele, kterého jsi dávno neviděl
A tisíckrát jsi právě jeho potkat chtěl

Ještě zbývá čas tou úžasnou chvílí žít
Ještě máme čas tou úžasnou chvílí žít

Málem jsem zapomněl pro to svoje zpívání
Málem jsem zapomněl, co je věcí k dívání
Koukám s úžasem, co nádherných scén
Těch nejvšednějších je v žáru dní

Rozhodně měl bych vysadit chvíli
Do skříně zamknout svůj oblek bílý
Měl bych jít hledat, na co jsem málem
Zapomněl chvíli ve velkých sálech

Měl bych jít hledat, co k vlastní škodě
V horečném spěchu pustil jsem k vodě
Musím to vrátit, musím se vzbouřit
A přitom dál jít rytmickou bouří

Málem bych zapomněl pro to svoje zpívání
Málem bych zapomněl, co je věcí k dívání
Koukám s úžasem, co nádherných scén
Těch nejvšednějších je v žáru dní