Něco mi tu schází
Hlavně vlídná svítání
A pak šálek s kávou
A ten kouř, co vstává z ní

Co schází ale nejvíc
Co vážně postrádám
Je lůžko, kde se choulí
Věčně náladová náruč tvá

Dobře znám i úsvit
V okně blízko dláždění
A ten známý úsměv
Tvého mámení
To mámení tu schází
Ten krásný rituál
Tam v lůžku s bílou cíchou
Kde je náladová náruč tvá

Z pasti tvého náručí
Už léta utíkám
Stále víc však zdá se mi
Že dávno není kam

Já znám už spousty různých skrýší
Já vábných odlehlých koutů znám
Dávno znám

Jenže znám i vůni
Která krášlí svítání
Znám i šálek s kávou
I ten kouř, co vstává z ní

A právě to mi schází
Ta rána hřejivá
Kdy kromě kávy sálá
Teplem náladová náruč tvá

Z pasti tvého náručí
Už léta utíkám
Stále víc však zdá se mi
Že dávno není kam

Já znám už spousty různých skrýší
Já vábných odlehlých koutů znám
Já je znám

Dobře znám i úsvit
V okně blízko dláždění
Já tím oknem tajně
Utek tvému žárlení

I žárlení tu schází
Náhle poznávám
Tak zbývá jen se vrátit
Tam, kde je náladová náruč tvá