On:
Tak, jako růže bílá do krásy rozkvétá
Tak moje láska vzkvétá a jen po tvé se ptá
Tak lehce, jak jen vánek do léta může vát
Tak náhle bez všech známek mě láska začla hřát

A teď, když s touhou zpívám
Tak lásky mám se vzdát?
A růži, k níž se dívám
Už zítra svůj sen dát?
Sta úsměvů a písní
Už zítra má doznít
Mně dech se náhle tísní
Když sám tu mám zas být
Mně dech se náhle tísní
Když sám tu mám zas být

Ona:
Camille!

On:
Valencie!

Ona:
To byl jen sen a všechno to se nám zdálo jen

On:
Chtěl bych tě políbit na rozloučenou

Ona:
Bez tebe

On:
Nás láká tichý pavilon
Neprozradí naše loučení
Tvé sladké písně něžný tón
Zmírní konec našich krásných dní
Vlídný, moudrý stín
Skryje nás pláštěm svým
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou

Ona:
Já půjdu, jsem žena příliš slabá

On:
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou

Oba:
Vlídný, moudrý stín skryje nás pláštěm svým
Pojď, pohleď, jak ta okna zvou
Naposled ať v ruce své mám tvou