On:
Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí
Tak tomu klidně každej sadař dosvědčí
Jak je krásný chodit v sadě sám
Ó, já to znám

Ona:
Já poslouchala jednou kosa v neděli
Jak se k sobě měli, když tu seděli
On a ona, jinak jeden pár
Ó, v očích žár

Oba:
A potom druhej den
Prej tam, co je ten kmen
Stála sama jako v mrákotách
A srdce jako zvon a příčinou byl on
Že jí právě někam s jinou plách

On:
Člověk by se neubránil dojetí
O čem hloupej kosák nemá ponětí
Proto bejvám v sadě vždycky sám

Oba:
Ó, já to znám
Ó, ó, ó, já to znám
Ó, já to znám