Já když mám v hlavě dálky
Co mě lekají
A vůně pro fialky
Bouřkou končí
Pak tehdy sobě sám jsem cizí
A za cit jenom výsměch sklízím
Já zpívám jednu píseň
Stejně dál a dál

Já, když má moje zítra
Délku snad století
A na střep v chrámu vitráž
Se rozletí
Když hudba schází v partiturách
A nad vším lítá velká můra
Já zpívám jednu píseň
Stejně dál a dál

Když vítězem jsou jiní
A já jsem jen věčný viník
A chybí i déšť
Aby mě smyl
Dny šňůr ztěžklých prádlem
Jsou mé sny na zem spadlé
Proč vůbec ještě touhu mám
Tu zůstat dál a dýl

Já když pak oněmím
Bezduchým ovzduším
A kráčím po zemi
Kam? To netuším
Když ničemu se smějí
Kolem běžci po ranvejích
Já zpívám tu svoji píseň
Stejně dál a dál

Já když pak oněmím
Bezduchým ovzduším
A kráčím po zemi
Kam? To netuším
Když ničemu se smějí
Kolem běžci po ranvejích
Já zpívám tu svoji píseň
Stejně dál a dál

Já zpívám tu svoji píseň...
Svou píseň dál