Z dotyků se skládá obraz žen
Na ty dávné příští naváže, hmm
Dotyk můj k těm minulým
Ti přidá žár a pel
Je to, jak by anděl proletěl

Pak plátno zlátne
Zrůžoví
Kdo ví
Jak to bude dál
Já o tom plátně
Málo vím
Snad tím
Se ten zázrak stal
Že teď z plátna plném dotyků
Není úniku
Z té malby „nikam odnikud”

Z dotyků, co plátno rozjasní
Smutním nad tím vším, co nevlastním
Malíři - ti přede mnou svůj
Podpis dali sem
A já váhám se svým podpisem

Dál plátno zlátne
Zrůžoví
Kdo ví
Jak to bude dál
Já o tom plátně
Málo vím
Snad tím
Se ten zázrak stal
Že teď z plátna plném dotyků
Není úniku
Z té malby „nikam odnikud”

Já o tom plátně
Málo vím...
Z té malby „nikam odnikud”
Pro mě není vůbec úniku
Z té malby „nikam odnikud”